Počátky radioamatérství na Ostravsku

Byli bychom moc rádi, kdyby se ozvali dosud žijící svědkové dob začátků amatérského vysílání na Ostravsku a napsali
několik řádek vzpomínek o svých počátcích, o lidech s nimiž společně začínali, jací byli, co dělali, jakou techniku používali apod.
Velmi jsou vítány fotografie amatérů, jejich hamshacků, QSL lístky apod. Pokud by někdo mohl půjčit fotografie z počátků ostravských (ale také amatérů ze širšího regionu), naskenujeme je a v pořádku vrátíme.
Stejně tak staré callbooky (zejména předválečné), časopisy, výstřižky z novin se vztahem k radioamatérům, dobové písemnosti, koncesní listiny apod.

Bylo by hezké rozšířit tyto již mizející informace a dát je k dispozici čtenářům tohoto webu.




Když jsem před časem našel na známých stránkách OK1IF naskenované callbooky z 30.a 40.let, napadlo mně zjistit kdo byli první ostravští amatéři.
Pamětníků už je málo, nebo již nejsou mezi námi. Udělal jsem proto výpis z callbooků v roce 1935, 36 a 1947, 48.
 

Tady uvádím slíbený výpis z callbooků těch krásných dob pionýrů amatérského rádia na Ostravsku. Znáte je ?

1935
OK2HX    Emil Zavadil, Slezská Ostrava, Mundloch čp.1348, RP251
OK2JK    Josef Krmášek, Orlová čp. 579, RP178
OK2KO   Adolf Kolář, Radiostanice Svinov u Mor.Ostravy, RP117
OK2MA   Antonín Machaň, Slezská Ostrava 1256, RP1312
OK2ZA    Hynek Socha, Mor.Ostrava-Hulváky, Tomášská čp.286, RP280
OK2ZD    Jaroslav Mourek, Radiostanice Svinov u Mor.Ostravy, RP142, v r.1947 Vítkovice, Mírová 23
OK2PMS Průmyslovka, Moravská Ostrava

O rok později přibyli:

1936
OK2EF     František Eliáš, Moravská Ostrava, Matteoniho 8, RP332 v roce 1947 už koncesi nemá
OK2EN     Jindřich Engel, Jaktař u Opavy, RP331
OK2FB     Arnošt Hruška, Muglinov u Frýdku č.256, RP415 v r.1948 Ing.
OK2LP     Josef Lempart, Opava, Grünova 62, RP476
OK2LT     Leopold Langer, Třinec č.3, RP637 v r. 1948 koncesi už nemá
OK2PP     Václav Kopp, Moravská Ostrava, Chelčického č.8, RP529 (+v r.1948 in memoriam)
                Marie Semelová, Karvinná 902, RP599 (v.r.1947 OK2RZ, adr.Brno, Stankova 8c)

Po válce potom byly zveřejněny tyto koncese:
1947
OK2BRR    Robert Roman, Místek, Stalinova 219
OK2BVP    Vladimír Prehala, Frýdek, Na Aleji 1338
OK2DF      František Doležílek, Stará Ves nad Ondřejnicí 312
OK2EO      František Nykl, Hukvaldy 56
OK2ET       Antonín Soukal, Místek, Stalinova 80
OK2GH      Ladislav Klímek, Opava, Mánesova 11
OK2GS      Antonín Tietz, Ostrava 1, Zahradní 3, v r.1948 Ing.Dr.
OK2JE       Jaroslav Ježek, Mošnov č.170
OK2NU      Ladislav Figar, Frýdek Místek, Stalinova 218
OK2OI       Josef Doležal, Ostrava 1, Bachmačská 16
OK2OQ      Oldřich Král, Ostrava 1, Na hradbách 5
OK2OOS    Group of ČAV, Ostrava
OK2OT       Oldřich Kostka, Ostrava, Gingl 3
OK2TN       Stanislav Veselý Ostrava 1, Těšínská 17, v.r.1948 koncesi už nemá
OK2TZ       Vítězslav Stříž, Frýdek, U Nemocnice 923
OK2UB      Zdeněk Urban, Opava, Mendlova 26, v.r.1948 OK1UB
OK2UR      Albín Škuta, Frýdek, Revoluční 504
OK2XS      Věroslav Szpuk, Ostrava VII, Tř.28.října 1178


Později se už údajně nesměly zveřejňovat adresy amatérů a byl vydáván jen soupis vydaných značek
k 24.10.1948
Ostrava:     OK2HX, OK2JU, OK2KR, OK2MA, OK2OI, OK2OOS, OK2OQ, OK2OT, OK2TN, OK2XS, OK2ZA, OK2ZD
Opava:       OK2GH, OK2LP
Frýdek:      OK2UR, OK2NU, OK2TZ
Klimkovice: OK1BI
Mošnov:     OK2JE, OK2VO
Orlová:       OK2JK

Všimněte si značky OK2OOS z roku 1947. Ano je to náš radioklub, který později po začlenění do Svazarmu změnil značku na OK2KOS
a stal se krajským radioklubem. Podrobnosti o vzniku radioklubu píše Arnošt OK2OU ve svých vzpomínkách na období po druhé světové válce.
Spousta amatérů zná jméno Vítězslava Stříže OK2TZ, autora snad vůbec nejlepšího katalogu elektronek, který kdy byl vydán.
Opavského Jirku OK2PMS asi zaujme, že "jeho" značka existovala už v roce 1935 na Průmyslové škole v Ostravě.
Další Jirka má předchůdce v použití značky OK2RZ v osobě Marie Semelové z Karviné, která po válce bydlela v Brně. Její další osud nám také není znám.

Otec již zmíněného Jiřího OK2RZ byl Oldřich Král OK2OQ, koncesovaný od roku 1947. Na webu OK2RZ je archív krásných starých fotografií, odkud jsem si dovolil vypůjčit tyto dvě:
 

OK2OQ a jeho QSL

V časopise VRK č. 3/1995 vzpomíná Olda OK2OQ na události po skončení války:

Sloužil jsem tehdy jako policejní strážmistr u spojovacího oddělení na policejním ředitelství v Ostravě. Věděli jsme, že Němci mají v nové radnici radiostanici a tak jsme se pro ni vypravili hned po osvobození. Měli jsme to jen asi 200 m daleko. Byla to ale stanice pro vysílání na středních vlnách a tak jsme ji nabídli rozhlasu.

V polovině května 1945 přišel na naše oddělení poručík Milan Bajer a požádal nás, abychom mu pomohli zprovoznit vysílač, který bude umístěn v Mariánských Horách. Taky nám řekl, že ten vysílač bude určen pro spojení s Prahou, protože veškeré obvyklé spojení je poškozeno. Přihlásil jsem se s tím, že jsem vojenský telegrafista a rád bych mu pomohl. Vzal to na vědomí a řekl, že v případě potřeby mě zavolá. Dne 17.5 1945 odpoledne mne požádal, abych mu pomohl navázat spojení s Prahou. Přijímač byl umístěn v budově nové radnice v Ostravě, byl to německý tehdy špičkový model Köln E52 . Po seznámení s jeho obsluhou jsem se snažil po šesti letech opět rozchytat morse znaky. Relace s Prahou byla stanovena na 3750 kHz CW na 18 hodin.

Byly ale velmi špatné podmínky a silné QRN. Poručík Bajer pak odešel s tím, že se vrátí asi v 18 hodin a zkusíme navázat QSO. Zůstal jsem u stanice se dvěma skauty, kteří zde byli jako spojky. Zkusil jsem chytit Prahu a to bylo dobře, protože jsem zaslechl, jak Praha volá Brno a žádá, aby pomohli navázat spojení s Ostravou na 3750 kHz. Volal jsem ihned na vysílač, aby se naladili na tento kmitočet ale řekli, že vysílač není cejchovaný. Tak jsem si sám klíčoval, až jsem se naladil podle přijímače na pracovní frekvenci. Požádal jsem obsluhu vysílače, ať jej naladí na maximum výkonu, ale nevěděli jak. Tak jsem naváděl obsluhu podle síly poslechu na přijímači, až to bylo dobré. To už bylo kolem 17:30 hodin a tak jsme čekali na určenou  hodinu spojení.

V 18 hodin skutečně Praha volala a hned po prvním zavolání jsme uskutečnili spojení k velké radosti všech zúčastněných. Hned nám nabídli dva radiogramy  a byla dohodnuta další relace. Když se poručík Bajer vrátil, s radostí jsem mu hlásil, že spojení je navázáno. Byl jsem uvolněn za služby u policie a byl ustaven velitelem stanice, kde byla zavedena non stop služba. Pracovali jsme na tři směny, vždy jeden od SNB a jeden od pošty. Byly přijaty a odeslány stovky radiogramů pro různé podniky – doly, železárny, dráhy, bezpečnost a taky hodně soukromých. Tuto službu jsme konali do konce června 1945. Pak to převzala armáda a krátce nato byla stanice zrušena, protože bylo obnoveno normální spojení.
O něco později navázal amatérské QSO prof. Macháň OK2MA a pražským amatérem OK1KX. Zprostředkoval také  několik zpráv. Ještě něco k poručíku Milanu Bajerovi. Nechal si změnit příjmení na Český a měl jsem s ním pak QSO 7.3.1948 na 3,5 MHz CW. Poděkoval mi, jak jsem tehdy bezvadně navázal a udržoval spojení s Prahou. Pro úplnost – Milan Český je autorem řady příruček a knih o radiotechnice.

Tolik ze vzpomínek OK2OQ.

Trošku jsem "lustroval" internet a k mému překvapení jsem našel QSL lístek OK2MA z roku 1938:



Dalším nálezem na internetu je zmínka o OK2HX v archivu DARC ve vyhodnocení závodu DJDC z roku 1937, kde je na straně 5 tento text:

What participiants wrote:
OK2OP, H.Woletz, ČSR
I wish to thank you that the DJDC has been arranged  also in 1937 being one of the best and ingenious of all contests. Also in the ČSR great interest was present, but unhapilly some of the DX-Specialists, as OK2LO and OK2HX were prevendet to participate. - I wish to thank all German amateurs who took my QTC. I was sorry not to reach the "O" district , from there I did'nt hear any signal.
(Opsáno včetně pravopisných chyb).

Překlad: Chci poděkovat, že DJDC uspořádal také v roce 1937 jeden z nejlepších a nejdůmyslnějších kontestů. Zájem byl i v ČSR veliký, škoda že někteří DX specialisté jako OK2LO a OK2HX se odmítli zúčastnit. - Chci poděkovat všem německým amatérům, kteří přijali můj QTC. Lituji, že jsem neudělal "O" distrikt, odkud jsem neslyšel žádný signál.

Potěšitelné je , že OK2HX byl považován za "DX specialistu" a zřejmě vzhledem k tehdejší mezinárodní situaci bojkotoval spolu s OK2LO německý závod (to je ale pouze moje domněnka). OK2OP naproti tomu zřejmě proti závodu nic neměl a ještě německým pořadatelům jejich kontest pochválil.

Zpět do současnosti:
Předseda našeho radioklubu Jarda OK2HZ poprosil nejstaršího ostravského amatéra Arnošta Šturma OK2OU, aby zavzpomínal na své začátky a na začátky ostravského radioklubu.

Arnošt Šturm OK2OU píše ve svých vzpomínkách:

Na podzim roku 1945 amatéři v Ostravě nechali v denním tisku zveřejnit výzvu, že zájemci o radiotechniku a amatérské vysílání se mohou zúčastnit úvodní schůzky, která se konala 2.listopadu 1945 v kavárně Elektra na Nádražní ulici (dnes je z toho jakási mexická putyka).

Na schůzku přišli OK2MA Macháň, OK2HX Zavadil, OK2OT Kostka, OK2ZD Mourek, OK2JR Navrátil, OK2TN Vlasatý (všichni z Ostravy),  dále OK2LP Lempart z Opavy, z Frýdku Místku OK2ET Šoukal, OK2NU Figar, OK2TZ Stříž, OK2UR Škuta a Prchala (následně OK2BVP), z Krnova Matějíček, z Karviné OK2JK Krmášek.
Z řad zájemců bez koncese Kočíšek, Karas, Šturm, Urbanec, bratři Schneiderové a další.

Touto schůzkou byla ustanovena odbočka ČAV v Ostravě a zvolen výbor pod vedením prof. Macháně OK2MA. Schůzky byly dohodnuty jednou měsíčně. Následně se podařilo získat místnosti v půdních prostorách domu na Havlíčkově nábřeží – vyhovující pro schůzky byla jedna, ostatní  spíše pro vysílač a sklad. Byla natažena anténa Windom pro práci na 80 metrech a postaven jednoduchý vysílač. OK2OT Kostka postavil jednoduchý RX  s ECH11 a EDD 11 s výměnnými cívkami, který byl pak popsán v časopise ČAV Krátké vlny a po doplnění o další elektronku byl vcelku dost rozšířen mezi amatéry.

Odbočce ČAV v Ostravě byla přidělena volací značka OK2OOS , vedoucím operátorem byl ustanoven OK2HX Zavadil. V roce 1946 byl zorganizován první kurs telegrafie pod vedením OK2OT a OK-RP 861 (pozdějšího OK2OQ) s asi 20 účastníky, který byl zakončen zkouškami CW tempem 60 zn/min. Později odbočka získala inkurantní zařízení jako EK a SK10, EL10 a pod, které bylo intenzivně využíváno. Členové klubu OK2OOS se zúčastnili také Polních dnů – např. v roce 1947 vezl veškeré vybavení na kopec koňský povoz a nahoře nás zastihla sněhová bouře.


     Polní den na Lysé hoře v Beskydech
     Zleva :  OK2BAF, Šabršula, OK2OU, OK2OQ














     Zleva: OK2OU, p.Vasová, Šabršula, OK2OQ
















     Zleva: OK2OU, OK2OQ, Šabršula















Zásadní zlom v činnosti ČAV a jeho odboček nastal po únoru 1948, kdy někdo z členů v Čechách rozeslal jiným dopis s výzvou proti výsledkům únorového převratu. Po odhalení této skutečnosti nastala "Bartolomějská noc" mezi amatéry, kdy bylo cca 300 koncesionářům zabaveno zařízení, odebrány koncese a pod. S těmito amatéry se tzv. svezlo dost dalších amatérů, které při prověrkách označila STB za občany, co nemají kladný poměr k lido-demo zřízení. Z pobočky v Ostravě tak přišli o koncesi OK2HX, OK2OT, OK2TN a OK2XH (Schneider).

Spolek ČAV byl úředně zrušen a odbočky byly převedeny pod ROH. Je fakt, že po finanční stránce to klubům pomohlo, protože odbory jim zajistily místnosti a technické vybavení. Mimo to podniky poskytovaly pomoc při dopravě na Polní den, kdy jsme dostávali nákladní auto s elektrokárou atd. Zařazení radioamatérské činnosti k odborům netrvalo dlouho, protože podle sovětského vzoru byl ustaven Svazarm s krajskými a okresními radiokluby. Krajský radioklub byl umístěn v budově v centru Ostravy a měl jednoho technika a řidiče radiovozu T805 pro zajištění spojovacích služeb i pro další činnosti Svazarmu. Stanice odboček bývalého ČAV se změnily na kolektivky, ostravská OK2OOS změnila značku na OK2KOS, náčelníkem krajského radioklubu byl ustanoven Oldřich Adámek OK2OS. Byl zřízen krajský kontrolní sbor pro kontrolu činnosti kolektivek i soukromých stanic, jehož vedoucím byl ustanoven Oldřich Král OK2OQ. V radioklubech byla organizována školení pro zvyšování odbornosti a tak vznikali PO, RO, RT.

Po smrti prezidenta Gottwalda došlo k jistému uvolnění a někteří amatéři dostali koncese zpět, tak ex OK2OT se stal OK2SKX, ex OK2TN byl OK2VL, ex OK2XH byl OK2BAF. Přibyli další koncesionáři z řad mladších amatérů – např. OK2UC Vydra, OK2OU Šturm, OK2BCR Lazar, OK2VF Vondrák, OK2BDA Staněk, OK2KU Adamec a další. Proběhly rychlotelegrafní přebory, krajský vítěz Vydra OK2UC vyhrál výkonem v příjmu 242 zn/min.



Ze spojovací služby na 6-denní   motocyklové soutěži po etapě z Bumbálky na Salajku.
Po ukončení etapy čekají na odvoz do Ostravy (zleva doprava):
OK2OU, OK2UC, Vondrák (později OK2VF), Vasová, Karas, Urbanec + XYL.














Postupně však byla činnost krajského radioklubu omezována, byl odebrán radiovůz a technik Vas přešel na VŠB. V roce 1959 byl krajský radioklub zrušen, náčelník OK2OS odešel do VŽKG, krajské a okresní radiokluby se staly sekcemi radia při Svazarmu s fukcionáři z řad amatérů. Předsedou krajské sekce se stal OK2OU Šturm, ale krátce nato funkci ukončil z důvodu studia VŠ při zaměstnání. Po něm se stal předsedou Oldřich Schneider OK2BAF. Samotný bývalý krajský radioklub OK2KOS byl počátkem šedesátých let přemístěn do Poruby na Hlavní třídu do podstřešních prostor v obytném domě, které byly využívány pro výcvik branců i pro činnost klubu.
Do vedení Svazarmu na různých úrovních se dostalo mnoho vojáků z řad armády a jen minimum z nich mělo vztah k radiu. Jejich preferovaným cílem v oblasti radia byl výcvik branců radistů a vlastní radioamatérská činnost byla jimi spíše tolerována než podporována. Přesto mnoho vycvičených branců radistů se na vojně k radiu vůbec nedostalo,  i když tato skutečnost byla mnohokrát kritizována, ale bez úspěchu.

Tolik ze vzpomínek Arnošta OK2OU.



Vytvořili z výše uvedených pramenů Jarda OK2HZ a Ivan OK2BMU.
(TNX OK2OU, OK2RZ a OK1IF).
Na hlavní stranu